Sledujte cestu materiálu z našeho skladu až přímo k mistrovi do dílny. Koukněte se, jak to vypadá v zákulisí naší logistiky (1. část)

Podobně jako už několik let, i dnes mi zvoní budík brzy ráno. Tichounce vstávám, abych nikoho nevzbudil. Chystám kávu a vyrážím k autu. Dnes mám v plánu směr Česká republika. Nebudu doma 3 dny. Budou mi moc chybět….

 

Auto už je nachystané. Je plné objednávek z posledních dní a samozřejmě i něčeho navíc. Chlapi si vždycky vzpomenou, že jim je potřeba něco doplnit. Miloš s Katkou mi před jízdou pomohli s přípravou auta. Veškeré základní zboží je naložené. Určitě však ne všechno, to není reálné. Skladem máme více než 2500 položek. Není možné je vozit všechny s sebou. Ale pro tento případ jsou tu kolegové. Pokud je to potřeba, obratem zboží připraví, zabalí a pošlou. Často je balíček do 24 hodin u mistra na stole.

 

 

 

Startuji a vyrážím. Asi 90 minut cesty a jsem před branami kamenické dílny. Nebo spíš firmy, areálu.

Podání ruky, přivítání se s mistry a pokec o tom, co mají nového. Vím o těch chlapech spoustu drobností. Kdo kde sloužil na vojně, kdo předělává bydlení, i to, že si to po x letech manželka rozmyslela a chce jít vlastní cestou. Vyslechl jsem si množství zajímavých příběhů a vždycky se těším na nové.

 

No ale nepřijel jsem sem pít kávu a zdržovat chlapy od práce. Vykládám balíky s objednaným zbožím a otevírám nákladový prostor naplněný nástroji. Chlapi si vždycky vyberou ještě několik drobností, které jim pomohou vyřešit komplikovaná technická zadání, nebo jen potřebují jemný nástroj na detailní doladění.

Neseme věci do dílny, chystám se vypsat doklady, ale nejdřív mi chlapi ukážou, na jakém projektu aktuálně pracují.

A řeknu vám, že jsou to často nenápadné prvky z kamene, které budou tiše stát u toho, až se bude psát nebo přednášet historie. Možná si to neuvědomují ani tito mistři, kteří mají poctivě vystudované toto „nejstarší řemeslo“.

 

 

 

 

Následuje několik rychlejších setkání v menších firmách. Mám před sebou ještě kus cesty a nerad bych, aby na mě museli jiní mistři čekat.

Tyto dílny jsou menší rozlohou, možná obratem, ale rozhodně ne lidskostí. Stalo se mi, že jsem slyšel hlasitý smích z dílny, ještě když jsem nastupoval do auta. Opravdu super pocit, který zlepší den a v paměti zůstane několik let. Podobně jako teď.

 

Sedám do auta a vytáčím další telefonní číslo:

 

Na místě mě už čekají nastoupení mistři se seznamem chybějících nástrojů. Jeden drží v ruce kotouč od jiného výrobce a potřebuje ho nahradit. Hledáme řešení a samozřejmě jsme ho i našli.

 

Blíží se 15. hodina a v tuhle dobu už mistři opouštějí dílny a já směřuji na předem domluvené ubytování. Dnes mě čeká noc ve velmi pěkném penzionu nedaleko Orlických hor. Jezdím sem už několik let. Je tu nádherně.

 

Za celý den už toho mám dost. Chci být chvíli potichu a sám, nic neřešit, nemluvit, netelefonovat. Jen vnímat ten klid.

Sedám si na své oblíbené místo v restauraci, dávám si trochu pozdnější oběd a k němu sklenku vína.

V této atmosféře vypínám telefon, dávám si sluchátka, otevírám laptop a píšu. Témat je hodně a návštěvníci našich stránek je velmi rádi čtou. Dnes to bude odborný článek, ke kterému mi dal podnět neznámý klient. Ten využil naši infolinku a možnost odborného poradenství.

 

Budík mám nastavený trochu později. První klient je kousek od ubytování. Na seznamu mám ta nejzvučnější jména českého kamenictví. Vyrážím směr Praha a následně do nádherných jižních Čech.

 

Dnes mám před sebou dlouhý den. Hodně návštěv, hodně dialogů. Když k tomu připočteme neustálé pracovní telefonáty během řízení, je možná lépe pochopitelné, proč večer už nemám energii na debaty. Ale i tak se těším na každé jedno setkání i na telefonát. Letos už šestnáctý rok v řadě, ale stále se stejnou chutí. Asi proto se říká: „Dělej to, co miluješ, a nejlépe, jak umíš, výsledky se dostaví samy.“

 

 

 

 

Blíží se třináctá hodina a já vidím ve zpětném zrcátku, jak se vzdaluje Praha. Směřuji podle plánu. Vždy v dobré náladě, protože v každé firmě pracuje stejný blázen jako já, pokud ne rovnou celá parta.

Kontaktuji další klienty ohledně odhadovaných příjezdů. Už to mám jen kousek do cíle.

 

Kdysi byla touto cílovou destinací jeden krásný hotel v nádherném historickém městečku mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Navštěvoval jsem toto místo několik let, než mi osud postavil do cesty životní, rozhodně pozitivní změnu.

V tom hotelu už nebydlím. Ale měl jsem v něm svatbu i křtiny našeho krásného syna. Kromě rodiny jsem v tomto městečku našel i druhý domov a přátele.

 

Po předchozích řádcích se vám možná nabízí otázka, kde je to „doma“? Je to přesně tam, kde je právě moje rodina. Tentokrát je to na adrese v Žilině.

 

Projíždím jižní Čechy, jižní Moravu a směřuji přes Uherské Hradiště na Slovensko.

Auto je téměř prázdné, bez zboží. Co jsem u sebe neměl, to kolegové poslali. Vše je vyřízeno a s dobrým pocitem letím domů. Mise splněna, o kameníky je na chvilku postaráno.

 

  

 

Tentokrát mám za sebou asi 1300 kilometrů a 3 dny na cestách. Před sebou poslední křižovatku a už jen pár metrů. V okně mě už vyhlížejí moji nejbližší. Je to ten nejsilnější důvod, proč se vracet z cest domů.

 

 

Zaujaly Vás tyto řádky a chtěli byste, abych navštívil i vaši dílnu?

Budu rád, když se ozvete a domluvíme si schůzku, která není podmíněna nákupem. V pravidelných intervalech objíždím celou Slovenskou i Českou republiku a můžu naplánovat cestu i k Vám.

 

Pokud vás zaujal některý produkt z naší nabídky, řekněte mi o něm. Naložím ho do auta a můžete si ho prohlédnout nebo vyzkoušet.

Určitě Vás rád poznám, otestujeme naše produkty, udělám krátkou prezentaci.